KDYŽ DOJDE KE KRACHU: JAK DOSTAT Z BANKY VÍCE PENĚZ A JAK Z FINTECHU?
V některých případech při krachu banky můžete dostat více než 100 tisíc eur, přesněji dvojnásobek. A co když zkrachuje e-money instituce? Jak to funguje v praxi? Ukážeme si to na příkladech.
Garanční systém finančního trhu (GSFT) má na starosti výplatu pojištěných vkladů, pokud zkrachuje banka, stavební spořitelna nebo družstevní záložna. Našim čtenářům nemusíme více fond představovat. Zásadním milníkem pro vkladatele se však stal rok 2016, kdy od 1. 1. 2016 vstoupila v platnost nová legislativa, která transponovala novou evropskou směrnici. S ní přišly pro mnohé stále ještě novinky. Ty přitom mají významný a pozitivní dopad na případnou náhradu vkladů. Pojďme si je představit.
Výplata do 7 (pracovních) dnů
Nová legislativa významně zkrátila lhůtu pro výplatu náhrad vkladů z 20 pracovních dnů na 7 pracovních dnů. To je termín pro zahájení výplat (ne, že už budete mít peníze na účtu). První ověření funkčnosti přišlo již v tom roce, kdy GSFT 20. října 2016 začal vyplácet pojištěné vklady klientů ERB Bank.
Na vyplácení vkladů z garančního fondu krachující banky tehdy přitom došlo po dlouhých 13 letech, protože naposledy byly bankovní pojištěné vklady vypláceny v roce 2003 klientům Union Banky a Plzeňské banky. ERB Bank byla jedinou bankou, která za posledních 5 let zkrachovala. Ale nezapomeňme, že od roku 2006 jsou pojištěny i družstevní záložny. Tehdejší Fond pojištění vkladů mezi lety 2011–2014 vyplácel celkem 5 těchto záložen (Vojenskou, Unibon, PDW, MSD a WPB).
Pojištění dočasně vysokého zůstatku
Zákonný limit pro pojištění vkladů podle českého práva je 100 % vkladu, max. 100 000 €. Ale v některých případech se tento limit zvyšuje na dvojnásobek, tj. na 200 000 €. Zatím k uplatnění tohoto krytí nedošlo, protože od platnosti nové legislativy nezkrachovala banka, která by měla klienty s vklady pojištěnými nad rámec 100 000 €.
Pro vás to ale znamená pozitivní zprávu, že kdyby ke krachu došlo a máte v bance více peněz, ještě to nemusí znamenat konec. V podstatě jde o dva pojistné limity. Prvních 100 000 € máte pojištěných obecně. Na dalších 100 000 € jsou pojištěné pouze specifické transakce se sociálním podtextem. V překladu jde o peníze, které jste zrovna v té době získali a nějakým zásadním způsobem ovlivňují váš občanský život.
Na dalších 100 000 € jsou pojištěné peníze, které jste získali jako:
- Prodej nemovitosti k bydlení, pokud byl návrh na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí podán před rozhodným dnem,
- vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství,
- pojistné plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti,
- vypořádání dědictví,
- jednorázové vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření,
- odstupné, odbytné, odchodné apod. při výpovědi z pracovního/služebního poměru,
- pojistné plnění pro případ újmy způsobené trestným činem,
- náhrada újmy způsobená trestným činem nebo vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem,
- náhrady škody způsobená rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření,
- poskytnutí peněžité pomoci oběti trestného činu.
Body jsou napsány zjednodušeně, podrobně je to uvedeno na webu GSFT.
Abyste získali plnění z dočasně vysokého zůstatku, musíte splnit další dvě zásadní podmínky.
První: Nesmíte provádět žádnou další dispozici s těmito prostředky. To znamená, že pokud vám peníze přijdou na běžný účet, musíte si je nechat na daném běžném účtu. Pokud takto získané peníze převedete třeba na spořicí účet, už na pojištění dočasně vysokého zůstatku ztrácíte nárok. Vychází se z předpokladu, že když jste s nimi disponovali (což převod na spořicí účet je), mohli jste je (dobrovolně) převést jinam, třeba do více bank, abyste si zajistili ochranu částky do 100 000 € (a to jste neudělali).
Druhá: nárok na pojištění máte, pokud tyto „velké“ peníze přišly do 3 měsíců před rozhodným dnem. Žádost poté musíte do 2 měsíců od rozhodného dne doručit GSFT.
Co je to „rozhodný den“
To je termín pro den, kdy ČNB oznámí, že daná finanční instituce není schopna dostát svým závazkům.
Zátěžové testy i pro vyplácení náhrad
Nová legislativa ukotvila povinnost garančním fondům v rámci EU provádět tzv. zátěžové testy. Pokyny pro ně vydala EBA (Evropská bankovní autorita) a v praxi to znamená testovat interní procesy, testovat spolupráci s vyplácející bankou a s regulátorem (ČNB).
Málokdo ale ví, že mezi zátěžové testy také patří testování připravenosti komunikace s veřejností, tj. jakým způsobem a v jakém časovém rozmezí bude GSFT veřejnosti předávat zprávy a informace. Cílem zátěžových testů je zajistit, aby GSFT byl vždy schopen do 7 pracovních dnů zahájit výplatu náhrad.
Mezi zátěžové testy bylo také zařazeno testování, které GSFT provádí se všemi bankami, které v ČR působí již od roku 2012. Banky totiž mají povinnost GSFT předávat své evidence o pojištěných vkladech a vkladatelích, a to nyní do 4 dnů od zaslání žádosti GSFT. Ten si tak ověří, že banka vede veškeré údaje o klientech takovým způsobem, aby v případě, že zkrachuje, byla schopna tyto údaje předat a GSFT mohl vklady začít vyplácet v zákonném termínu.
S fintechy je potíž
Oblast fintechů, tedy e-money institucí, se začíná diskutovat na úrovni Evropské komise i Mezinárodní asociace pojistitelů vkladů. V současné době se diskutuje, zda a jakým způsobem tyto prostředky pojistit a zda na prostředky uložené na zákaznických účtech uplatňovat samostatný limit pojištění, protože vy jako zákazníci těžko můžete ovlivnit, natož vědět, zda a v jaké bance má e-money instituce účet. Návrh nové směrnice o pojištění vkladů z dílny Evropské komise se však očekává až počátkem roku 2022.
V Česku je to nyní tak, že klient e-money instituce nemá peníze pojištěny proti krachu této instituce samotné. Ale máme zde i na ostatní evropské státy ojedinělé řešení. Když daná e-money instituce shromáždí prostředky svých klientů a umístí je do banky na tzv. zákaznickém účtu, prostředky každého z klientů vedeného na tomto účtu jsou pojištěny proti krachu dané banky až do výše 100 000 €. Při případném krachu takové banky by se však do limitu náhrady plnění počítaly i vklady daného klienta, které má případně on sám v této bance. Klientovi se však ty peníze nevrací, vrací se zpět dané e-money instituci.
Konkrétní příklad: Revolut má peníze mj. u české Raiffeisenbank. Když zkrachuje Revolut, máte problém (viz níže). Když zkrachuje Raiffeisenbank, „vaše“ peníze u Revolutu v Raiffeisenbank jsou pojištěny. To „vaše“ je v uvozovkách záměrně, protože způsob výpočtu je komplikovaný a součástí limitu náhrady budou i vaše skutečné peníze, které jste v Raiffeisenbank měli, tj. jako přímý vztah s bankou. Tu pojištěnou část z českého účtu Revolutu u Raiffeisenbank však nedostanete vy, ale přímo e-money instituce, tedy Revolut. Zamotává se nám to, viďte? Možná to časem rozplete další legislativa, která bude reagovat na stále přibývající e-money instituce.
E-money instituce peníze mohou dát buď do banky, nebo mohou investovat do nízkorizikových aktiv.
Bez pobočky v Česku se to komplikuje
Pokud nějaká přeshraniční banka či e-money instituce má v Česku pobočku, existuje povinnost spolupráce mezi jednotlivými systémy pojištění vkladů. Příklad: kdyby zkrachovala mBank, GSFT má smlouvu s polským systémem pojištění vkladů. Ten GSFT pošle peníze a seznam vkladatelů a GSFT vyplatí jejich klienty na území ČR.
Pokud ale v ČR banka poskytuje služby bez založení pobočky, nejsou žádné takové dohody povinné a ani nejsou zatím uzavřené na dobrovolné bázi. O své peníze se musíte přihlásit sami podle legislativy daného státu.
Příklad: Používáte Revolut (je to opět ideální příklad). Revolut však působí buď jako e-money instituce (Revolut Payments UAB, nepojištěno), nebo jako banka (Revolut Bank, UAB, pojištěno v Litvě). Záleží na tom, s jakou entitou Revolutu máte právní vztah, a podle toho by buď bylo, nebo nebylo případné plnění náhrady vkladu.
O své nároky byste se však museli ucházet u litevského fondu pojištění vkladů. (Revolut některé klienty převede z e-money instituce do banky, ale českých se to zatím netýká.)
Bankovní identita pomůže vše urychlit
Pokud dojde ke krachu banky, zatím je postup stále stejný: klient zkrachovalé banky musí osobně do vyplácející banky, kde musí předložit občanský průkaz či jiný osobní doklad, aby se identifikoval, a musí sdělit, co chce s vkladem udělat.
To může zásadně změnit stále se rozvíjející podpora bankovní identity. V době publikace článku ji nabízí 5 bank a brzy přibude další.
Čekáme, až banky tuto službu plně spustí, a očekáváme, že i vyplácející banka své systémy, které používá nejen pro výplatu náhrady vkladů, posune směrem k jejich co nejširšímu využívání. Buď nám banky tuto službu nabídnou, nebo zvažujeme, že bychom tuto službu i my sami poskytovali, komentuje pro Měšec.cz Renata Kadlecová, výkonná ředitelka GSFT.
V praxi by to probíhalo tak, že přes bankovní ID byste se vůči GSFT ověřili a zadali dispozice pro vklad, tj. sdělili číslo vašeho účtu. To je totiž to jediné, co od vás GSFT potřebuje vědět – kam vám má peníze poslat.
A jak by fungovalo řešení případné výplaty náhrad během „lockdownu“? Stejně, ale to si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Zatím nezbývá než v případě krachu banky dojít osobně na pobočku vyplácející banky s občanským průkazem.
Zdroj: mesec.cz