Dávka státní sociální pomoci – složka na bydlení
K úhradě nákladů na bydlení, včetně energií, může domácnost využít složku na bydlení, která je součástí dávky státní sociální pomoci.
Od 1. října 2025 nahradila dávka státní sociální pomoci dřívější příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Dávka se skládá ze složky na bydlení, složky na živobytí, bonusu na dítě a pracovního bonusu. Domácnosti může podle její konkrétní situace vzniknout nárok na všechny, nebo pouze na některé z těchto složek.
Složka na bydlení
Složka na bydlení pomáhá domácnostem, jejichž náklady na bydlení přesahují stanovenou část jejich rozhodného příjmu.
Nárok na složku na bydlení může vzniknout, pokud:
- alespoň jeden člen domácnosti má právní titul k bydlení v bytě nebo jiném prostoru k bydlení, například nájemní smlouvu, vlastnické právo, družstevní podíl, služebnost nebo smlouvu o ubytování,
- členové domácnosti v daném bytě nebo jiném prostoru skutečně bydlí,
- náklady na bydlení přesahují 30 % rozhodného příjmu domácnosti a
- domácnost splňuje také příjmové, majetkové a další zákonné podmínky pro přiznání dávky státní sociální pomoci.
Za splnění zákonných podmínek lze složku na bydlení poskytovat nejen při bydlení v bytě, ale také v ubytovacím zařízení, pobytové sociální službě, stavbě určené k individuální nebo rodinné rekreaci nebo v jiném než obytném prostoru. Prostor však musí splňovat zákonem stanovené podmínky pro bydlení.
Jaké náklady na bydlení se zohledňují?
U domácnosti žijící v nájemním nebo podnájemním bydlení se při výpočtu zohledňuje skutečně uhrazené nájemné a další zákonem stanovené náklady, nejvýše však do stanovené výše normativního nájemného.
U domácnosti žijící ve vlastním nebo družstevním bytě nebo užívající byt na základě služebnosti se místo nájemného používá tzv. vlastnický paušál. Ten zohledňuje náklady na užívání a údržbu bydlení.
Náklady na elektřinu, plyn, vytápění, teplou vodu a další energie se zpravidla zohledňují prostřednictvím energetického paušálu stanoveného podle počtu členů domácnosti. U nízkopříjmových domácností mohou být místo paušálu započítány skutečné náklady na energie, nejvýše však do zákonem stanoveného limitu.
Posuzování příjmů, majetku a pracovní aktivity
Při rozhodování o nároku na dávku se posuzují příjmy a majetková situace členů domácnosti. Součástí posouzení je majetkový test, který se týká například vlastnictví dalších nemovitostí, motorových vozidel a výše peněžních prostředků domácnosti.
U osob, u kterých je to důvodné, se vyžaduje také pracovní aktivita. Za pracovní aktivitu se považuje například výdělečná činnost alespoň v rozsahu 30 hodin měsíčně, samostatná výdělečná činnost, evidence uchazeče o zaměstnání nebo dočasná pracovní neschopnost.
Podmínka pracovní aktivity se nevztahuje na zákonem vymezené zranitelné osoby. Patří mezi ně například nezaopatřené děti, poživatelé starobního důchodu, osoby starší 68 let, osoby invalidní ve druhém nebo třetím stupni, rodiče pečující o dítě mladší čtyř let nebo některé osoby pečující o člověka závislého na pomoci jiné osoby.
Kam se obrátit?
Žádost o dávku státní sociální pomoci podává za celou domácnost pouze jeden její člen. Dávku vyřizuje Úřad práce ČR.
Žádost lze podat:
* online prostřednictvím Klientské zóny Jenda, nebo
* osobně prostřednictvím asistovaného podání na kterékoliv pobočce Úřadu práce ČR.
Nárok na dávku může vzniknout nejdříve za měsíc, ve kterém byla žádost podána. O dávku nelze požádat zpětně.
Podrobné a aktuální informace o podmínkách dávky najdete na stránce MPSV Dávka státní sociální pomoci.
Praktické informace k podání žádosti, dokládání příjmů a nákladů na bydlení a orientační kalkulačku naleznete na stránce MPSV Superdávka.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci.