NELZE ODMÍTNOUT KRÁTKODOBÝ ÚVĚR SENIOROVI JEN KVŮLI VĚKU

Senioři se stále setkávají s omezeními při poskytování finančních služeb. Přestože může jít o diskriminaci, stížností na znevýhodnění z důvodu věku se stále objevují. I jeden takový případ může vést k odstranění špatné praxe, jak se to podařilo v případě seniora, kterému stavební spořitelna odmítla poskytnout úvěr k financování rekonstrukce.

V roce 2012 provedl ombudsman Stanislav Křeček (v té době jako zástupce ombudsmana) rozsáhlý výzkum dostupnosti finančních služeb seniorům. Jeho výsledky ukázaly, že v této oblasti dochází k nerovnému zacházení a některé produkty či služby jsou pro klienty vyššího věku hůř dostupné.  Zatímco v případě hypotečních úvěrů či životního pojištění je s ohledem na povahu těchto produktů stanovení přiměřeně vysoké věkové hranice obecně legitimní, u služeb krátkodobého charakteru, jako je poskytování kreditních karet, krátkodobých spotřebitelských úvěrů či cestovního pojištění, může omezení horní věkovou hranicí zakládat diskriminaci z důvodu věku.

Doporučení plynoucí z výzkumu a řada osvětových aktivit vedly v průběhu let k určitému zlepšení situace, přesto každý rok dostane ombudsman několik podnětů s námitkou diskriminace v přístupu k finančním službám.

Ilustrovat to lze na nedávno ukončeném případu sedmdesátníka, kterému v návaznosti na naspořenou částku v rámci stavebního spoření nabídla stavební spořitelna úvěr k financování bydlení. Shodou okolností v té době začal s rekonstrukci topení v domě a nabídku vyhodnotil jako výhodnou, rozhodl se jí využít. K žádosti o úvěr ve výši 58 000 Kč dodal spořitelně veškeré potřebné doklady a postupně doplňoval vše, co po něm spořitelna dál požadovala. Nakonec mu bylo sděleno, že je jeho žádost o úvěr zamítnuta, protože už mu bylo 70 let a je politikou spořitelny neposkytovat seniorům úvěry kvůli omezení rizika případných finančních ztrát.

Muž s jednáním spořitelny nesouhlasil. Bránil se stížnostmi, v nichž spořitelnu upozorňoval, že s manželkou doložili nadstandardní příjmy a vysokou finanční kredibilitu, což by mělo být klíčovým kritériem rozhodování o poskytnutí úvěru. Odmítnutí z důvodu věku považoval za diskriminační. Stavební spořitelna ho nakonec informovala, že jeho žádost znovu zhodnotila a rozhodla se mu úvěr poskytnout. Muž už ale mezitím rekonstrukci dokončil a financování si zajistil z jiných zdrojů. Jednáním stavební spořitelny se ale cítil dotčen, považoval ho za neetické, necitlivé a diskriminační. Obrátil se proto na ombudsmana, který diskriminační jednání stavební spořitelny potvrdil.

„Zavedení horní věkové hranice pro poskytnutí krátkodobého úvěru na bydlení představuje přímou diskriminaci z důvodu věku. Stavební spořitelna je bankou a musí postupovat obezřetně, což ale znamená posuzovat úvěruschopnost žadatele, tedy jeho schopnost splácet pravidelné splátky. Je přitom přijatelné, aby byl věk zohledněn a úvěruschopnost u starších lidí byla zkoumána přísněji, ale zcela tuto skupinu zájemců vyloučit jen kvůli věku není ani přiměřené, ani nezbytné. Tím, že stavební spořitelna mechanicky použila horní věkovou hranici pro neposkytnutí úvěru, dopustila se diskriminace z důvodu věku,“ shrnuje ombudsman Stanislav Křeček. Zohlednění věku je podle něj přiměřené a nezbytné pouze ve vztahu k některým finančním službám, typicky těm dlouhodobým jako je např. hypoteční úvěr. V případě krátkodobých úvěrů existují jiné způsoby, jak naplnit povinnost obezřetnosti, aniž by to vyřadilo starší klienty z možnosti využít k financování rekonstrukce úvěr ze stavebního spoření. Především je takovou „pojistkou“ zkoumání schopnosti žadatele úvěr splácet.

Ombudsman doporučil stěžovateli obrátit se na Českou národní banku, která vykonává dohled nad bankovními institucemi. ČNB označila mechanickou aplikaci horní věkové hranice za systémový nedostatek, využila svých dohledových oprávnění nad stavební spořitelnou a dosáhla toho, že stavební spořitelna upravila své vnitřní předpisy, takže by se již neměla opakovat situace, do níž se stěžovatel dostal. Diskriminační praxe tak byla odstraněna a stavební spořitelna by už neměla starší klienty automaticky vylučovat z možnosti poskytnutí úvěru na bydlení.

V rámci metodické pomoci obětem diskriminace ombudsman poskytl stěžovateli hodnocení případu a vysvětlil mu, že pokud by se chtěl bránit proti újmě způsobené diskriminačním jednáním, mohl by podat antidiskriminační žalobu a domáhat se přiměřeného zadostiučinění (omluvy) a náhrady nemajetkové újmy v penězích.

Zdroj: ochrance.cz